Synoda o mládeži 2018

Stránky k synodě o mládeži v roce 2018. Prostor pro odpovědi na přípravné otázky.

Seznam témat k Synodě o mládeži 2018

Abys mohl napsat komentář, musíš se přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Synoda o mládeži 2018

Martina Viktorie Kopecká: Církev má být pro mladé bezpečným prostorem

Synoda o mládeži 2018

Synody o mladých lidech v Římě se kromě biskupů, expertů a dalších diskutujících účastní také tzv. „delegati fraterni“, neboli bratrští delegáti mimo katolickou církev. Světová rada církví vyslala jako svého zástupce mladou vysvěcenou ženu, která je…

Synoda o mládeži 2018

Ze synody s Tomášem Holubem: Církev musí dát mladým důvěru

Synoda o mládeži 2018

S jakými očekáváními jste na synodu odjížděl? Já jsem byl hlavně zvědavý, protože synoda je pro mě něco úplně nového. Musím říci, že jsem očekával zážitek světové církve a především setkání s papežem Františkem nablízko. A zatím obě dvě věci se mi…

Synoda o mládeži 2018

#WhoAmI / kdo jsem
Na to, kdo jsme, mají vliv naši nejbližší (rodina, přátelé) i další lidé, ale také různé události a zážitky, které jsme prožili. Napiš nám, které osoby a události tě nejvíc ovlivnily?
V mladém věku se člověk stává postupně osobností. Buduje si svoji identitu. Společenství církve v tom může mladým lidem pomoci. K tomu ovšem potřebuje vědět, co je pro vytváření identity mladých lidí důležité.

Synoda o mládeži 2018

#differences / rozdíly
Žijeme v pluralitní společnosti. Vnímáš soužití lidí různých názorů, kultur a náboženství spíše jako možnost obohacení anebo riziko ztráty vlastní identity?
Rozdílnosti mezi lidmi, s nimiž jsme dennodenně konfrontováni, podobně jako ty rozdíly, které pouze nejasně tušíme, vzbuzují v nitru lidí protikladné emoce, obavy nebo očekávání. Zajímalo by nás, jak ty vnímáš setkání s lidmi různých názorů a kulturních tradic.

Synoda o mládeži 2018

#future / budoucnost
Díváš se do budoucnosti s nadějí nebo s obavami? – Sděl nám v čem máš naději nebo čeho se bojíš.
Obecně se má zato, že mladí lidé se zaměřují ve svých myšlenkách více do budoucnosti než ti starší. Vývoj společnosti ovšem přináší jak jevy, které v nás vzbuzují naději, tak i věci, z nichž máme strach. Chceme-li pozitivně ovlivnit vývoj naší společnosti, ale i církve, potřebujeme vědět, co je zdrojem obav, i čím se živí naděje.

Synoda o mládeži 2018

#DigitalWorld / digitální svět
Internet a komunikace online přinášejí do života lidí úplně nové možnosti, ale i nová rizika. Jak hodnotíš vliv „života online“ na tvoji generaci, na sebe, na tvé kamarády?
„Digitální svět“ zcela změnil způsob komunikace mladých lidí a dětí. S každou novou generací jsou rozdíly markantnější. Jde o to, abychom se dozvěděli, v čem tyto rozdíly spočívají a jak je sami mladí lidé prožívají. V tom nám pomůže váš příspěvek do této ankety.

Synoda o mládeži 2018

#InteriorLife / vnitřní život
Žijeme ve světě plném informací a silných dojmů. Pokoušíš se někdy naslouchat vlastnímu nitru? Jak to děláš?
Někteří myslitelé tvrdí, že současný člověk je hodně ovládaný zvnějšku. Jiní se domnívají, že stále jen absorbuje nové informace a zážitky, ale tak úplně neví, co se děje v jeho nitru. Papeže zajímá, jak je možné v dnešní informační společnosti naslouchat hlasu vlastního srdce.

Synoda o mládeži 2018

#Jesus / Ježíš
Ústřední postavou dějin je pro věřící křesťany Ježíš Nazaretský. Co znamená Ježíš pro tebe?
Příběh o Ježíši je dva tisíce let starý, přesto pro miliony křesťanů není Ježíš jen historickou postavou, ale živým průvodcem a přítelem, Bohem a Pánem. Nejsme si ale jisti, zda jeho příběhu dobře rozumíme a zda je srozumitelný pro současné mladé lidi. Proto zajímá papeže i ostatní věřící, co je na Ježíšovi inspirující i na začátku 21. Století a co se dnešnímu člověku zdá naopak vzdálené a nepochopitelné.

Synoda o mládeži 2018

#IBelieve / věřím
Každý člověk se na něco spoléhá, někomu a něčemu věří. Na koho a na co spoléháš ty?
Pro věřícího má slovo „věřím“ většinou dost konkrétní obsah, který vychází buď z tradice a výchovy anebo z vlastního rozhodnutí víry. Ovšem i člověk, který není věřící, má hodnoty, na nichž staví svůj život. Jaké to jsou?

Synoda o mládeži 2018

#called / povolání
Křesťanská tradice chápe život jako úkol, poslání, k němuž nás někdo zavolal. Přemýšlel/a jsi někdy nad tím, co je tvým životním úkolem? Zkus nám o tom něco říct.
Pokud nám někdo nabídne účast na atraktivním projektu, začneme o tom minimálně uvažovat, a možná se i rozhodneme „jít do toho“. I vlastní životní vizi můžeme považovat za takový „projekt“. Věřící lidé často docházejí k přesvědčení, že ten „někdo“, kdo nám nabízí různé životní cesty, je sám Bůh.

Synoda o mládeži 2018

#choises/ rozhodnutí
V mladém věku dělají lidé rozhodnutí, která zpravidla ovlivní celý jejich další život (základní postoj k životu, povolání, partnerství a manželství, životní forma a styl). Napiš nám, co by ti pomohlo při rozhodování o takových důležitých věcech?
Církev vždy zdůrazňovala odpovědnost za klíčová životní rozhodnutí. Chce však lidem také při těchto rozhodnutích pomáhat. V současnosti je to zvlášť aktuální. Příležitostí k svobodnému rozhodování je stále víc, schází však obecně uznávaná kritéria, podle čeho se rozhodovat.

Synoda o mládeži 2018

#guide / průvodce
Máš někoho, s kým se radíš před důležitým rozhodnutím? Jaké vlastnosti by měl mít takový člověk?
Svoboda nás nutí, abychom se sami rozhodovali v malých i velkých věcech. Náš život se tak podobá putování po cestě, na které je mnoho rozcestí. Pokud jdeme do hor nebo do zcela neznámého prostředí, jsme rádi, když máme průvodce. Mnoho lidí má také někoho, s kým se v rozhodujících chvílích života radí. Jaké vlastnosti má mít takový člověk?

Synoda o mládeži 2018

#ActivelyInvolved / aktivní zapojení (participace)
Co potřebuješ k tomu, aby ses odhodlal zapojit se do nějaké aktivity směřující ke zlepšení politických a sociálních poměrů v naší zemi? Co pro to může udělat církev?
Žijeme ve společnosti. V demokratické společnosti máme určité možnosti ovlivnit směr vývoje společnosti. Politické a kulturní klima v naší zemi závisí do značné míry na tom, do jaké míry se aktivně zapojíme do politického rozhodování i do každodenní solidarity mezi lidmi. Také církev jako instituce podléhá podobným zákonitostem jako společnost. Tvář církve bude přitažlivá, pokud… Zobrazit více

#ActivelyInvolved / aktivní zapojení (participace)
Co potřebuješ k tomu, aby ses odhodlal zapojit se do nějaké aktivity směřující ke zlepšení politických a sociálních poměrů v naší zemi? Co pro to může udělat církev?
Žijeme ve společnosti. V demokratické společnosti máme určité možnosti ovlivnit směr vývoje společnosti. Politické a kulturní klima v naší zemi závisí do značné míry na tom, do jaké míry se aktivně zapojíme do politického rozhodování i do každodenní solidarity mezi lidmi. Také církev jako instituce podléhá podobným zákonitostem jako společnost. Tvář církve bude přitažlivá, pokud v ní vytvoříme klima otevřenosti, transparentnosti a vzájemné úcty.

Synoda o mládeži 2018

#Church / církev
Jak by měli jednat věřící a představitelé církve, aby bylo poznat, že církev není jen instituce, která udržuje nějakou tradici, ale společenství, které má co říci mladým lidem?
Církev není spolek pro uskutečňování náboženských potřeb. Má být prostorem, v němž lidé zažijí něco z Boží i lidské blízkosti. Ve skutečnosti se ovšem zdá, že se nabídka církve a zájmy mladých lidí míjejí. Je tomu opravdu tak? Dá se to nějak změnit?

Synoda o mládeži 2018

#Places / místa
Mladí lidé zřídka přijdou do kostela. Pokud jim chce být církev blízko, musí přijít za nimi, ale kam? Napište nám proto, která prostředí a místa jsou pro vás důležitá – kde hledáte své kamarády, kde řešíte své problémy, kde zažíváte radost.
Existuje řada prostředí, v kterých se pohybují především mladí lidé. Tato prostředí jsou někdy skoro „dospělým nepřístupná“. Možná ale právě tato místa jsou pro mladé lidi významná a možná i v těchto prostředích by uvítali „vážný rozhovor“ o životě, o lásce, o Bohu.

Synoda o mládeži 2018

#Proposals / iniciativy
Existuje řada nápadů a iniciativ, které často sami mladí lidé probudí k životu nebo se pro ně nadchnou. Některé takové aktivity, jako je například dobrovolnictví, rozvíjejí velký potenciál, který je ukrytý v každém člověku. Pokud víš o nějaké takové aktivitě, napiš nám to a popiš, proč bys ji doporučil/a.
Církev má možnost řadu aktivit podpořit anebo nové iniciovat. Proto chceme vědět, které iniciativy jsou smysluplné a které přispívají k rozvoji osobnosti mladého člověka.

Synoda o mládeži 2018

#WaysAndMeans / způsoby a prostředky
Církev a mladí lidé se často míjejí. Mimo jiné také způsobem myšlení a vyjadřování. Proto nás zajímá, jak se má církev vyjadřovat a vůbec jednat, aby se s mladými lidmi „potkala“. Pokud víš o nějaké formě komunikace nebo způsobu prezentace, která by dle tvého názoru probudila zájem mladých lidí o diskusi o těchto otázkách, napiš nám to.
Rádi bychom probudili zájem mladých lidí o otázky víry a životního směřování. Hledáme k tomu vhodné prostředky i vhodnou formu. Odpověď na tyto otázky nám k tomu může pomoci. Naším cílem – cílem církve – není lidi „obracet“… Zobrazit více

#WaysAndMeans / způsoby a prostředky
Církev a mladí lidé se často míjejí. Mimo jiné také způsobem myšlení a vyjadřování. Proto nás zajímá, jak se má církev vyjadřovat a vůbec jednat, aby se s mladými lidmi „potkala“. Pokud víš o nějaké formě komunikace nebo způsobu prezentace, která by dle tvého názoru probudila zájem mladých lidí o diskusi o těchto otázkách, napiš nám to.
Rádi bychom probudili zájem mladých lidí o otázky víry a životního směřování. Hledáme k tomu vhodné prostředky i vhodnou formu. Odpověď na tyto otázky nám k tomu může pomoci. Naším cílem – cílem církve – není lidi „obracet“, ale pomoci jim k jejich plnému životu. Jako věřící jsme se přesvědčili, že k plnosti života patří právě i vztah k Bohu, a proto se o toto bohatství chceme s vámi dělit.

Ze synody s Tomášem Holubem: Církev musí dát mladým důvěru

S jakými očekáváními jste na synodu odjížděl?

Já jsem byl hlavně zvědavý, protože synoda je pro mě něco úplně nového. Musím říci, že jsem očekával zážitek světové církve a především setkání s papežem Františkem nablízko. A zatím obě dvě věci se mi splnily vrchovatě.

Jak jednání na synodě probíhá?

Jednání synody mají dva základní kroky. Tím prvním je generální shromáždění, na kterém každý ze synodních otců a dále experti a různí hosté, pozvaní např. i z jiných církví nebo komunit, mají právo jednou vystoupit. Toto vystoupení může trvat pouze čtyři minuty, poté je člověk docela nemilosrdně přerušen. Takže i já jsem svůj příspěvek, který jsem publikoval v celém znění, celou noc intenzivně zkracoval. Všech těchto generálních setkání se zatím účastnil i papež František.

A tento týden jsme začali pracovat i v tzv. „circoli minori“, tj. malých skupinách, ve kterých se setkáváme na bázi jednotlivých jazyků, kterých je celkem šest. A nejmenší skupina, která tady existuje, je německá, do které jsem se přihlásil i já. Má pouze devět členů, oproti např. italské, kterých je několik a má cca 20 členů. Naše skupina má ale významné zastoupení kardinálů: vedle vídeňského arcibiskupa Christopha Schönborna, je v ní také prezident Papežské rady pro jednotu křesťanů Kurt Koch ze Švýcarska a předseda Německé biskupské konference Reinhard Marx. Je to skupina, ve které se intenzivně diskutuje. Jen já a ženevský biskup Alain De Raemy jsme těmi, kdo nemají v naší skupině němčinu jako rodný jazyk.

První část synody měla vymezit problematiku, jaká témata byla nastolena?

V úterý byla na jednání uzavřena otázka analýzy reality dnešních mladých lidí, tak jak my ji vnímáme a mnohdy nerozumíme. Byla snaha, aby toto vymezení bylo opravdu co nejpoctivější.

Témata, která dnes mladé lidi nejvíce trápí, se týkají spravedlnosti. Často zaznívalo, jak je mladá generace pohoršena v okamžiku, kdy se církev spojí s nějakou korupcí nebo politikaření ve smyslu nějakých výhod. Dále se také objevila otázka sexuálního zneužívání jako něčeho, co dramaticky ničí vůbec schopnost začít s mladou generací mluvit. A dále otázka sexuální morálky, kterou chce mládež řešit a církev hledá cestu, jak na to adekvátně odpovědět. Základní rovinou je učit se naslouchat. Naslouchání nemá být jenom taktikou, ale je to teologický postoj víry člověka, je výrazem důvěry k druhému.

A po této úvodní analýze reality začala další fáze a tou je, jakým způsobem tuto realitu interpretovat z křesťanského pohledu. A jako takový refrén neustále zaznívá, že máme být připraveni mladé lidi doprovázet. Jakým konkrétním způsobem toto zrealizovat, aby nezůstalo pouze u zbožných slov, tak o tom budeme diskutovat v těch malých skupinách.

V prvním týdnu zazněl na generálním shromáždění také váš příspěvek. Jaká na něj byla odezva?

Odezva na můj příspěvek mě překvapila, protože je poměrně velmi intenzivní. A to jak tady ve Vatikánu, kde se ke mně po mém příspěvku přihlásilo relativně dost biskupů, především z Evropy a Severní Ameriky, s poděkováním a slovy, že je moc dobře, že jsem měl odvahu toto téma otevřít a že to je téma, s kterým si vlastně nevíme rady. A tento námět byl zmíněn i na tiskové konferenci, která se koná na závěr každého zasedání. A podobnou reakci jsem získal i od expertů z Kongregace pro výchovu, kteří za mnou přišli s poděkováním.

Teď dostávám různé reakce především od kněží z České republiky, kteří v drtivé většině děkují, že jsem otevřel téma, které je nějak složité. Samozřejmě nezakrývám, že jsou i některé reakce, které s mým příspěvkem nesouhlasí, mají kritické připomínky a domnívají se, že to je téma, kde bychom měli jednoznačně odmítnout jakoukoliv diskuzi o tom, že ty věci jsou jinak, než dnešní praxe církve odpovídá. Jsem ale moc rád, protože ta celá otázka nebyla o tom, že víme, co s tím, ale že je to problém, který je potřeba pojmenovat a ptát se, kudy nás vede Boží duch dál.

Setkáváte se zde biskupy z celého světa, v čem je pro vás obohacující?

Je to podobné jako tenkrát, když jsem byl na tzv. „baby biskupech“, tj. formačním kurzu pro nové biskupy. Takže podobnou atmosféru zažívám znovu a prožívat tuto multidiverzitu je velmi obohacující.

Snažím se být co nejvíce času s různými lidmi a uvědomuji si, že příspěvky a postřehy jednotlivých biskupů z celého světa nasvěcují věci z úplně jiné strany. Uvedu příklad situace biskupa z Pákistánu, který mluví o tom, jak pro mladého křesťana je vlastně složité získat zaměstnání, což nám v našem kontextu, kde je přezaměstnanost, vůbec nedojde. Další příklad je z Jižní Ameriky z Chile, kde jsou dnes mladí lidé naprosto tvrdě konfrontováni s dopady kauzy sexuálního zneužívání. A to jsou věci, které člověku trochu víc dojdou jenom v přímém kontaktu s těmi lidmi.

Získal jste sám nějaký zajímavý podnět z jiné části světa?

Evropa je na synodě v menšině, většina synodních otců je z jiných kontinentů a to samé platí i pro odborníky a mládež, takže zaznívá spousta zkušeností z jiného světa. Např. mě velmi zaujal příspěvek arcibiskupa z Melbourne, který říkal, že nejde o to, přivést mladé do církve, ale že jde o to, aby se církev stala zpátky, jak to bylo na začátku, tak mladou, aby byla součástí mladého světa, ve kterém ti lidé žijí. Pokud se budeme snažit mladé lidi přivést do církve, tak z nich uděláme „staré“, jako jsme my. Toto mě velmi zaujalo…

Jaká panuje na synodě atmosféra? A jak na vás působí papež František?

Atmosféra na synodě je velmi otevřená. Jsou nastoleny některé věci, které jsou velmi diskutabilní, které nejsou ničím, co by znamenalo jenom podporu toho, jak církev žije dnes, právě naopak. To, co nejvíce synodní jednání charakterizuje, je pestrost, ale na druhou stranu také velká únava.

Papež František se pohybuje zcela nenuceně a otevřeně mezi všemi účastníky, jednou je s mladými lidmi, jednou s biskupy, pak se zase směje s orientálním patriarchou a poté se ptá člena švýcarské gardy, jestli si správně pamatuje jeho jméno… Tak všechny tyto věci vytvářejí atmosféru mnohem větší spontánnosti, kterou někdy trochu musí kardinál Baldisseri, který je generálním sekretářem synody, korigovat, abychom začali včas. A toto dává možnost mluvit i v zákulisích nenuceně.

U papeže Františka je pro mě neskutečně překvapivé a úplně nepochopitelné, že člověk v 82 letech je schopen sedět tři hodiny na zasedání a poslouchat a pak se přihlásit do diskuze, shodou okolností jako pátý, jak na něho přišla řada. To už samo o sobě je takové odzbrojující. A když se přihlásí, tak v té chvíli je ten, kdo zcela konkrétně mluví k daným příspěvkům, které zazněly v rámci celého dne. A je vidět, že celou dobu pozorně poslouchá.

Liší se v něčem názory mladých z České republiky od těch ostatních, nebo jaká společná témata řeší?

Pro mladou generaci je dneska velká otázka toho, nakolik církev je sama v sobě vnitřně poctivá a férová. To vidím jako velikou výzvu a velké téma. Zde vnímám, že toto sdílí česká církev s celým světem, tuto otázku určité nezaprodanosti se strukturám a moci. To je něco, co tady zaznívá ze všech stran.

Co v tom jako církev a i jako jednotlivá farnost můžeme konkrétně podniknout? O jakých nových cestách k mladým se zde diskutuje?

Jsme tu ještě na začátku, takže postřehy „Kudy dál?“ budou až součástí třetí části synody a nechávám si je na závěr. To, co mi ale dnes vychází jako zásadní po tom prvním týdnu je, že to, co my máme představovat lidem, je Ježíš, Ježíš jako člověk, který zároveň je Bohem. A nabízet setkání s Ním, které je až drze nevlastní nebo nezávislé na strukturách církve, a je to setkání s Ježíšem evangelia. A to ostatní pak nechat na později nebo na svobodě Božího ducha. Toto zde zaznívalo několikrát a pro mě to je inspirující. S tím, že právě nechat to na těch druhých znamená, darovat mladým lidem základní důvěru, že ty věci „nezvořou“ a že my nemusíme ukazovat každé kroky úplně přesně, protože my je přeci víme lépe. Pro mě je toto jedna z věcí, která se nemá realizovat jenom na úrovni celosvětové církve, ale i u nás v České republice. A kéž bychom toto uměli i jako kněží v jednotlivých farnostech.

A vzkaz na závěr?

Závěrem bych rád poděkoval za zájem, i za zájem o můj příspěvek. Rád bych vyzval všechny, kteří o něm chtějí přemýšlet a diskutovat, aby to učinili, protože si myslím, že je to důležité. Je to věc, ve které hledáme cestu dál, a bude dobré, když se o tom bude mluvit.

Na druhé straně bych chtěl moc poprosit o modlitbu. Setkáváme se tady v napjaté situaci, ne nadarmo papež František v těchto dnech opakovaně vyzývá ke každodenní modlitbě Růžence a k modlitbě ke sv. Michaelovi, který nás má chránit před ďáblem rozdělení. A myslím, že to není žádná nadsazená výzva, ale je to něco, co on s velkou bolestí nese v srdci, ačkoliv z něho neustále vyzařuje klid a pohodu. Takže bude moc prima, když se k této výzvě připojíme a podpoříme papeže, aby ta církev skutečně směřovala tam, kam ji chce Hospodin vést.

Děkujeme za rozhovor.


Zdroj rozhovoru: Portál Církev.cz

 

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.